Pane Pávek, já nechci Turkovi, já chci do Peru
Odposlechnuto
Onehdá jsem stála na bus a náhodně jsem odposlechla rozhovor. Diskuze o přednášce o Amazonii. Tak jsem našpicovala uši a číhala na drby.
Hlas 1: Tak pudeš na tu přednášku? Uděláme si pěknej večer.
Hlas 2: A gde to vůbec je?
Hlas 1: Bejvalo to v chovatelně, ale teď je to ve školní knihovně.
Hlas 2: Ve škole? V knihovně? A jak se tam ty lidi jako naskládaj? To jako bude někdo něco povidat a já budu trčet mezi regálama a načuhovat, abych viděla na stojan na plátno? To je teda pěkně trapný. To se mi teda vůbec nechce.
Hlas 1: Ale to jako není tak jak si myslíš. Ty regály s knížkama sou šoupací. Normálně je šoupnou na stranu dozadu. Minule, co sem tam byl s mámou, tak měli připravenej projektor pověšenej na stropě, a ten promítá vzadu na zeď. Si v moderní škole, diáky sou už jenom v muzeu.
V tom prostoru místo regálů, sou nandaný řady židlí s uličkou veprostřed. Minule sme seděli vzádu, a bylo vidět teda báječně. A ňáká holka seděla i nahoře na schodišti. Asi ňáká protekce, neboco.
Zasmála jsem se tiše do límce bundy. To jsem byla já…
Hlas 2: No jo, ale každá přednáška trvá dlouho, to mi nebude bavit.
Hlas 1: To jsem si myslel taky, když máma chtěla, abych tam sní šel. Ale ty fotky co sem viděl minule, byli tak zajímavý, že mi ani nepřišlo, jak ta hoďka utekla. Ani jsem nevzdech protestem. A mámě se tam taky líbilo, ta chodila už do tý chovatelny.
Hlas 2: Nojo, ale sem před vejplatou, nikam se mi nechce, utrácet zbytečně kačky.
Hlas 1: Blbost, vstupný už dávno zrušili, teď sou přednášky zadarmo, platí to obecák, v rámci kulturního příspěvku lidem. Nebo takňák. Máma mi to řikala.
Hlas 2: Fakt? Tak já vo tom budu přemejšlet. Ale co gdyž se mi bude chtít na záchod. To teda hodinu nevydržim. Na to zapomeň.
Hlas 1: Prosimtě, si ve škole, né? Tam je na chodbě dycky ňákej záchod. Prostě si vockočíš a zasejc se vrátíš. Aspoň si zavzpomínáš, když jsi do tý školy chodila jako malá holka.
Hlas 2: A bude mě to vůbec zajímat? Copa já vim, kde nějaká Amazonie vůbec je?
Hlas 1: No, to je snad jedno, né. Tvoje znalosti. Vod toho tam deš, abysis to poslechla a dozvěděla se něco novýho. Dybys to všechno věděla, tak bys ty přednášky dělala sama, ne? A copa my máme čas někam cestovat? Přídu z práce, máma furt něco chce, vobčas zavolají kucí z klubu a na cestování takhle egzoticky, to si můžu nechat jenom zdát. Tak si aspoň vycestuju takhle. Krom toho. Pan Pávek má s sebou dycky ňáký zajímavý věci, tak ti koupím nějaký korále, nebo kameny, vyfasuješ to příští měsíc k svátku. Máma už má aspoň 3 od něj.
Hlas 2: Hele, takjako ty mi jako zveš na přednášku, abys mi tam koupil dárek k svátku, jó? Tak to tam tedajako musim jít s tebou, abys vybral ten správnej. Chichichi. A chci na krk i na ruku, jó?
Hlas 1: No jasněžejó.
Diskuze dopadla dobře, to jsem ráda, já totiž na ty přednášky taky chodím. S dcerou, jsem totiž taky máma. A vím, že měl pravdu. Zajímavý povídání, barevné fotky. Je tam porovnání, jak lidi dokážou žít, aniž by měli výdobytky Moderní doby. Oni mají výdobytky Přírody a to je mnohdy lepší než mobil za 30 táců. Krom toho ty kameny jsou fantastický. Už jich mám několik a těším se na další.
Doufám, že bude zasejc brzo nějaká přednáška. Zaujmu lóži a užiju si kultůru do hlavy.
Apolena
Nejnovější komentáře