Každý rok se na tu chvíli těším. Vzrušení mi probíhá v každé žilce mého těla. Užívám si každou minutu rozkoše těšení se na TU čerstvou chvíli. Jsem náležitě oblečená, krajkové prádélko, podvazky, načesaná, vyfintěná. Vše je připravené, vše čeká na tu chvíli.

Už od mostů slyším, že jede. A vím, že jede jen za mnou. Vnímám řazení v každé zatáčce. V rytmu si brouká k nám do kopce, oddychuje v zatáčce, vteřinky odpočinku, cítím, jak zabírá při couvání přes chodník, zvládá to až do konce trávníku, až ke stromům. Mám příjemné vzrušení po celém těle, ruce se mi chvějou, myšlenka prohání myšlenku rychlostí blesku, uložím ho tam a tam, nemusím se rozhlížet, při odpočinku na zahradě už mám rozplánováno, kde všude si s ním budu užívat.

Nasávám silnou, zahradněeroticky podbarvenou vůni. Aroma vesnického souznění. Spojovací článek všech zahradopracovníků. Teď je jemnými pohyby stahován dolů, na připravené místo. Celý ten živoucí proces mocně pulzuje, dýchá, tetelí se rozkoší. Nechám si ho tu přede dveřma. To, abych si užila pohled i následující rána, kdy otvírám vchodové dveře a užívám si první okamžiky dívání na zahradu. Za chvilku to bude, ještě okamžik a pak už bude jen celý můj. Je to úžasný pohled. Kombinace přírodnin na jedné hromadě, recyklace stoprocentně bio, podpora místního farmáře.

Je hotovo. Zapocený zátylek. Je to servis do posledního momentu. Jak nádherná chvíle pro milovníka, který se již dočkal té vytoužené chvíle. Je to štěstí, požehnání a nejen pro mě. I moje zahrada ho miluje, i ona je natěšená na tuhle chvíli, která je právě tady. Pak jen skok dolů, sundat rukavice a vidět spokojený obličej. V dlani stisknout příspěvek na další cestu, k dalšímu cíli. Pokloním se tomu štěstí a jsem vděčná. Moje přírodní touha je uspokojená. Orgasmus budu prožívat ještě postupně dlouhé chvíle potom. Vyprázdněný odjíždí. Zavírám vrata, aby mi to moje štěstí nikdo nevzal. Důkladně zamknout. Nerozdělím se s nikým, je jen můj, jen můj. Dívám se na hromadu a užívám si ten pohled.

Voňavý, čerstvý, kouřící koňský hnůj.